Jídlo a fotky. A víc jídla.

Tag: maďarsko

Egerské víno na povrchu a do hloubky

Posted on Říjen 30th, by Petr Zahnáš in Cestování, Víno. No Comments

Do Egeru jezdíme už dlouho. Nejdřív za koupáním, protože okolo jsou skvělé termální lázně a když už je u nás zima a sychravo, teplá voda potěší. Jako doplněk lázní se přímo nabízí ochutnávka vína a když se zeptáte domorodců nebo přečtete běžné průvodce, dovíte se o Údolí krásných panen – Szépasszonyvölgy. Údolí je plné sklepů produkujících průměrné víno, občas ovlivněné hojně se vyskytující plísní. Ale je to levné. Přijíždějí tam desítky autobusů a zástupy zájemců s plastovými kanystry nakupují levnou sudovku. Zkusíte ochutnat, masochisticky projdete pár sklepů abyste se utvrdili v poznání, že je to všechno stejné. Obyčejný červený Bikavér, těžká bílá většinou bez elegance, pachuť sklepa v každém druhém vzorku. Vyznavači levného sladkého moku tam ale mají ráj. Polosladké až brutálně sladké bílé, růžové i červené(!) dostanete do stovky za litr a s ním i vagon síry a záruku bolehlavu. Odzkoušeno.

Další možnost je hledat lepší vinaře. Takové, co dělají víno poctivěji a nenabízejí se na každém rohu. Buď se cíleně ptáte na „lepší“ vinaře ve městě, což je v našich podmínkách něco jako Gotberg s technicky dokonalými víny, výbornou prezentací a nadstandardně nastavenou cenou. Nebo se ptáte na zkušenosti těch, jejichž vína vám chutnají a šance na shodu je … Read More »


Perkelt

Posted on Duben 5th, by admin in Domácí vaření, Víno. No Comments

Dostal jsem chuť na perkelt. Znáte ho všichni z různých restauračních meníček, ti šťastnější přímo z Maďarska nebo od maďarských hranic. Pomalu dušená dobrota na paprice a cibuli, nejčastěji z hovězího nebo vepřového. Principem je podobný jako náš známý guláš, více viz Bittermann na prvním obrázku.

Hlavně nezahušťovat moukou a  moc nesolit. Pomalé dušení sůl zkoncentruje. Někteří radí ještě přidat víno, což jsem s chutí splnil, protože každý důvod otevřít láhev se počítá. Stačila hodina a kousek, dokud se šťáva sama nezahustila rozvařenou cibulí a pak už jen trocha česneku a pepře. Je to nádhera, jak je to jednoduché.

Ještě to zmíněné víno. Byl to Zweigelt 08 z vinařství Flajšinger, na které jsem narazil na loňských chřestových slavnostech v Ivančicích. Tam to byl jeden z mála vinařů, kteří nenabízeli prvoplánově aromatické bomby, ale docela rozumná vína. Poznat se dal podle chybějícího hroznu náruživých násosků, takže jsem měl možnost ochutnat a odnést několik lahví. Na tento Zweigelt došla řada až skoro po roce, ale to mu zjevně vůbec neublížilo. Po otevření bylo cítit v podstatě jen dřevo, ale po hodině na vzduch se víno postupně srovnalo do krásně hladké kořenité chuti třešní. Stále trocha dřeva, příjemná nenápadná kyselina, naprosto smazaná trpkost … Read More »