Jídlo a fotky. A víc jídla.

Egerské víno na povrchu a do hloubky


Posted on Říjen 30th, by Petr Zahnáš in Cestování, Víno. No Comments

Do Egeru jezdíme už dlouho. Nejdřív za koupáním, protože okolo jsou skvělé termální lázně a když už je u nás zima a sychravo, teplá voda potěší. Jako doplněk lázní se přímo nabízí ochutnávka vína a když se zeptáte domorodců nebo přečtete běžné průvodce, dovíte se o Údolí krásných panen – Szépasszonyvölgy. Údolí je plné sklepů produkujících průměrné víno, občas ovlivněné hojně se vyskytující plísní. Ale je to levné. Přijíždějí tam desítky autobusů a zástupy zájemců s plastovými kanystry nakupují levnou sudovku. Zkusíte ochutnat, masochisticky projdete pár sklepů abyste se utvrdili v poznání, že je to všechno stejné. Obyčejný červený Bikavér, těžká bílá většinou bez elegance, pachuť sklepa v každém druhém vzorku. Vyznavači levného sladkého moku tam ale mají ráj. Polosladké až brutálně sladké bílé, růžové i červené(!) dostanete do stovky za litr a s ním i vagon síry a záruku bolehlavu. Odzkoušeno.

Další možnost je hledat lepší vinaře. Takové, co dělají víno poctivěji a nenabízejí se na každém rohu. Buď se cíleně ptáte na „lepší“ vinaře ve městě, což je v našich podmínkách něco jako Gotberg s technicky dokonalými víny, výbornou prezentací a nadstandardně nastavenou cenou. Nebo se ptáte na zkušenosti těch, jejichž vína vám chutnají a šance na shodu je vysoká. No a konečně můžete trpelivě prohledávat internet a zkoušet hledat něco netradičního, odvážného. Zkusili jsme všechny tři cesty během dvou poměrně intenzivních dnů.

Tibor Gál

Gál Tibor - Sklepy

Gál Tibor – Sklepy

Poměrně velké vinařství vzniklé spojením a prokopáním čtyř sklepů v několika patrech, hospodaří na více než 50ha vinic a produkuje pestrou nabídku vín včetně odrůd netypických pro region (Viognier, Sauvignon). Všechno víno s výjimkou mladého cuvée Csillag zraje v sudech.

Dojmy? V domluveném čase na nás čekal zaměstnanec firmy, který se zároveň staral ještě o další skupinu. Rychle jsme proběhli rozsáhlé sklepy, docela vlhké a ponuré s úctyhodným množstvím sudů různého stáří a původu. Ochutnali jsme několik typických vín, moc detailních informací se nám nedostalo. Řada Classic je jednoduchá a levná, chutí nijak neohromí. Řada Superior určená do gastronomie je už zajímavější a podstatně dražší. V obou figurují bílé a červené cuvée a Pinot Noir.

Gál Tibor - Bikavér

Gál Tibor – Bikavér

Třetí řada – Limited – s modrými etikatami, jsou speciální malé šarže různých zajímavostí. Prodává se pouze ve vinařství a my jsme čekali něco zvláštního. Výsledek ale spíše zklamal. Silný vliv dřeva dusil jakoukoli eleganci i moje oblíbená Kadarka postrádala ovocitost. U čerstvě otevřených lahví bych věřil ve zlepšení, ale na to jsme neměli čas ani prostor. Výsledek byl zklamání z přístupu, žádná snaha o prezentaci vína v nejlepší kondici a rychlý odchod. Škoda. Pokud chcete nějaké jeho víno ochutnat a dát mu čas se ukázat, najdete ho v nabídce Vinorum.

Bolyki

Bolyki - Průčelí sklepů

Bolyki – Průčelí sklepů

Druhá předem domluvená degustace nás čekala ve vinařství na jihu města, velmi rozmáchle vyhloubené v 15m vysokém ryolitovém útesu. Tady se vyřádili architekti, designéři i píaristi. Názvy vín i příběhy k nim, originální a líbivá grafika, obří projekce na skálu. Skvělá show, jejíž slabší stránkou bylo víno a ještě slabší jeho prezentace.

Abych nehanil, víno vlastně nebylo špatné. Bílá Királyleányka („Zebra a zajíc“) nebo Sauvignon („Gepard v televizi“) jsou lehká pod šroubovým uzávěrem, červená jsou dobře zvládnutá, ale do nadšení jim něco chybělo. Základní Bikavér, Frankovka („Tvrdohlavý králík“), Blauburger („Klamajúca veverička“). Bolyki et Bolyki („Otec a syn“), jako prémiové hutné a zároveň jemné cuvée chutnalo skvěle a odpovídalo cenou.

Bolyki - Kékfrankos

Bolyki – Kékfrankos

Celkový dojem mohl být o mnoho lepší, kdyby sklep nefungoval jako restaurace určená pro nalévání zájezdům a personál neměl větší chuť kouřit venku než se věnovat hostům. Takto se víno neprodává. Přijeli jsme pro lahve o dva dny později v pondělí, na místě byl vinař osobně, s viditelnou kocovinou, a vše působilo mnohem přirozeněji. Prezentace dělá dojem a proto v pátek a sobotu k Bolyki nechoďte.

Tamás Pók

Pók Tamás - venkovní degustace

Pók Tamás – venkovní degustace

Na doporučení Tibora Melecskyho z vinařství Strekov 1075 jsem vyhledal Tamáse Póka jako nejlepší volbu v Egeru. Na mail odpověděl výbornou angličtinou, přizpůsobil se nám časem a připravil skvělou ochutnávku i s kompletní prohlídkou sklepa. Dostali jsme k ochutnání jeho domácí chleba, džem z Frankovky a šest druhů skvělých sýrů, které dělá jeho kamarád. Vše venku v údolí zastrčeném na předměstí Egeru, za skoro letního tepla, pod pergolou mezi zlátnoucími stromy.

Tamás Pók pracuje na svých pěti hektarech podobně jako naši autentisté. Bez chemie a různých berliček, hodně ruční práce ve vinohradě i ve sklepě. Jediné dva stroje jsou odstopkovač a čerpadlo. Víno se nelisuje, ležení na slupkách i na kalech je samozřejmé i pro bílá vína, vše pak zraje v sudech.

Pók Tamás - skvělé sýry

Pók Tamás – skvělé sýry

Ochutnali jsme Leányku 2012 i 2011 (ta prý stále není úplně dobrá, takže není v prodeji), velmi elegantní směs Harslevelü a Furmintu Rigopohár. Dále červenou lehkou záležitost nazvanou Four Hands, směs všeho červeného z ročníku 2010, krásné Cuvée Pajdos 2009, které by mohlo být Bikaverem Superior, kdyby šlo k hodnotící komisi a vrchol, Frankovku 09 z vápenaté vinice Nagy-Eged.

Před odjezdem jsme vykoupili všechno víno, co měl pro nás připravené a ještě brali další lahve bez etiket přímo ze sklepa. Perfektní dojem, podrobné představení vín v domácké atmosféře, přírodní vína bez zásahů a přesto přístupná. Pak za víno zaplatíte rádi. Mimochodem, ceny v nabídce Veltlínu jsou velmi rozumné.

Attila Vámos

Vámos Attila - Ochutnávají všichni, někteří jen mošt

Vámos Attila – Ochutnávají všichni, někteří jen mošt

Odkaz na Attila pince jsem našel na serveru Terra Hungarica, kde je ve společnosti zajímavých vinařů. Se jmény z Egeru, Somló i Soproně v jejich seznamu mám ty nejlepší zkušenosti, takže jsem prostě naslepo napsal a dostal odpověď. Nevěděli jsme, do čeho jdeme, i cesta do několik kilometrů vzdálené obce Szomolya vyvolávala další nejistotu. Konec světa, okolo na Maďarsko netypické kopce a lesy, úzké silničky, povozy tažené koňmi.

Ihned po příjezdu se situace změnila. Ze stavení pod skalou vyběhl energický mladík a vedl nás do velkého sklepa vyraženého ve skále. Ještě než jsme se stačili představit, dostali jsme do sklenek svérázný růžový Syrah 2009, ještě teplé pagáče a byli jsme jeho. Následovala zběsilá šestihodinová jízda, dvaadvacet vzorků z lahví i sudů a surreálný, těžko uvěřitelný pocit.

Attila do 23 let nepil alkohol. Neměl ho rád. Pak ochutnal šampaňské a postupně se rozhodl, že chce víno dělat. Tento vývoj napovídá, že nedělá víno, aby se uživil, dělá ho pro radost. Pochopili jsme, že dělal profesionální cyklistiku a úspěšně podniká v Budapešti. Jeho přístup k vínu tomu docela odpovídá. 7 ha vinic, netradiční odrůdy (G.Veltliner, Porutgeser, Cabernet Franc), bez použití chemie, dlouhé ležení na slupkách, omezené síření. Žádné víno nejde ze sklepa, dokud s ním Attila není spokojen a to znamená, že ze sklepa nejde skoro nic.

Vámos Attila - Veltliner

Vámos Attila – Veltliner

Každé z ochutnaných vín mělo něco do sebe, od relativně konvenčních Cabernetu a Merlotu, přes vydatná růžová z Merlotu a Syrahu, krásné Chardonnay, aromatickou Leányku až po svérázné pokusy s Veltlínem a Turánem. Růžovooranžový Veltlín 2010 ze sudu, sbíraný zmrzlý, 18 týdnů na slupkách, s vůní šípků a jeřabin, s vysokým alkoholem a přesto díky živé kyselině harmonický. Takový se jinde ochutnat nedá a ani na Jiných vínech by ostudu neudělal.

Pak přišla ochutnávka hroznů z aktuální sklizně – šest druhů hroznů a dohadování, co je co. Další čerstvě upečené pagáče a Japonec Katagi Yuji, který žije v Maďarsku, pomáhá Attilovi, mluví plynně anglicky. Na otázku, proč zrovna tady, odpověděl jen: „Destiny.“ Po krátké debatě o jídle přinesl Davidovi něco vlastních nudlí, miso polévky a řas. Domluvili jsme se, že musí přijet.

Pak jsme zase pili, Attila pil s námi a naléval čím dál víc. Kdo zná ochutnávky Dobré Vinice, tuší závěr. Chtěli jsme aspoň něco koupit, Attila nechtěl nic prodat, nikdo nezvládal počítat, Katagi nosil bedny do auta a pak jsme se objímali. Ale nějaké víno máme. A David má i poznámky z degustace, i když jsou dost nesouvislé.

St.Andrea

Ve vinařství jsme se zastavili cestou domů na rychlý nákup a krátké ochutnání. Mají skvělá vína za rozumnou cenu, detaily o vinařství najdete u Vinorum. Mám rád jejich bílá cuvée, Kadarku a Pinot Noir. Bikavér z nejvyšší řady Merengő je skvělý. Něco si objednejte, ceny jsou skoro stejné jako ve vinařství!

 

Tohle byl dlouhý kus cesty za dobrým vínem z Údolí krásných panen až k tomu nejlepšímu, co můžete v okolí Egeru ochutnat. A stál za to. Je to i motivace zkoumat a hledat to nejlepší v nepřeberné nabídce maďarských vín, kde ale převažuje průměr a nízké ceny.

PS: Uvědomuji si, že článek vlastně dělá reklamu dovozcům, ale všechna odkazovaná vína můžu doporučit k ochutnání a hlavně cena odpovídá té, za kterou koupíte víno od vinařů a přivezete ho. Tak směle do toho.





Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>